Lea seděla v křesle a přemítala o Katce. Naučí se skutečně chodit? Kéž by se mi mé přání vyplnilo, říkal a si v duchu. Třeba to opravdu chce, abych jí více pomohla…
Katka si mezi tím hrála s obrázkovou knížkou a žvatlala podle toho, co viděla na obrázku. Zrovna tam byl kůň a jak se naučila od Lei, tak se snažila napodobit zařehtání koně. Byl z toho takový strašný pazvuk, že to Leu ihned vyvedlo z jejích myšlenek.
„Copak to tam máš Kaťuško?“ otázala se s úsměvem a přitom i na půl zvědavě Lea.
Katka se pokusila zařehtat, ale i na podruhé to byl divný pazvuk. A tak Lea Katce pomohla: „To je koník a dělá íhahá. Zkus to po mně: Í-ha-há.“ Ale Katka si vedla svou a plácala ručičkou do obrázku, až se celá knížka rozpadla.
„Tys tomu dala. Teď je z toho trhací kalendář. No nic, slepíme to, ano? Budeš se dívat?“ Lea nečekala, že ji Katka odpoví, ale namísto toho vzala knížečku do ruky, a že ji slepí, s Katkou na klíně.
Katka poprvé viděla, jak se knížka lepí a byla tím tak zaujatá, že ani nedutala, ale zato vehementně pomáhala. Neustále se rukama pletla Lei pod ruce, takže za chvíli byla celá od lepidla. Ale Lea si nedělala starosti, věděla, že následně Katku umyje.
„Kaťuško, nestrkej ty prstíky od lepidla do pusinky, je to bakané!“
„Ňam, ňam,“ a Katka setřela prstíkem to, co Lea právě potřela lepidlem.
„To nesmíš baštit, jinak tu knížečku neslepím! Dobrá tedy, půjdeme na to jinak,“ a Lea vytáhla ze šuplíku lepící pásku, ale s tou bylo lepení ještě horší.
Kmitkovi se lepící páska tak zalíbila, že víc jak třetinu vymotal a udělal si jakous takous kouli a s ní si hrál. Bavilo ho, jak se mu ta páska lepila na prstíky. Na své planetě se s ničím takovým nesetkal a tak s tím dělal psí kusy.
„Tímto se spojují dvě věci k sobě,“ vysvětloval Lein děda Honza Kmitkovi.
„A jak to, že je přes to vidět?“ optal se Kmitko.
„To je různé, jsou i takové, přes které nevidíš. Ty jsou ale pevnější.“
Kmitko z toho měl ohromnou legraci. Trhal ji a lepil si ji na oblečení. A sám už vypadal jak jedna pásková koule. Měl ji všude, kam dosáhly jeho ruce.
Lea už na to rezignovala a nechala si Katku s páskou hrát. Co už, koupí si jinou. Hlavně, když se malá zabaví. A taky, že ano. Katka si s páskou skutečně hodně vyhrála a tak Lea měla od malé na chvíli klid a zase se pustila do přemýšlení o jejích krůčcích…
Komentáře