Skok – Kapitola 1.

Bylo to o vánocích někdy v roce 1997, více jak dvacet let před tím, než středoškolák Jakub přišel na to, jak k tomu celému došlo.

Noc byla dlouhá a on klidně spal. Ráno se probudil svěží a plný elánu a podle svého vánočního zvyku si pouštěl LP desky a písničkami. Vytáhl tedy jednu svoji oblíbenou, dal do gramofonu, nasadil jehlu, knoflíkem otočil na maximum a šel si udělat kafe. Najednou se zarazil. Něco se dělo jinak… chvíli přemýšlel a pak mu to došlo. Deska, která hrála, v tom to bylo. Uvědomil si to a zaposlouchal se. Písničky, které znal řadu let už od dětství sice měly stejný nápěv, ale slova v nich byly jiné. Jak je to možné? Vždyť to přece nejde, být to na kazetě, tak by si myslel, že si přehrává novější verzi, ale na LP, které nemůže sám změnit? Nemožné! Poslouchal dlouho, hodně dlouho a málem zapomněl jít s Kelly ven.

Z přemýšlení ho vytrhl pípající budík. No jo vlastně, probudil se před budíkem a to celkem hodně brzo. To se mu většinou nestávalo. Ano, sice se budil v daný čas i bez budíku o něco dříve, než zapípal, ale probudit se o hodinu dřív? Ne, v tom bude ještě něco. Zamyslel se, ale na nic nepřišel a tak toho přemýšlení nechal, byť mu to bylo víc než podivné.

Po venčení si sedl k počítači a začal na něm hrát hru, ale moc se mu nedařilo a tak si řekl, že zkusí jinou, měl jich více jak pět set, pravý počítačový maniak a hráč. Ale co se nestalo. Jen co dal CD do mechaniky, tak nic. Tedy nic. Fatal error. Že by špinavé CD? Vytáhl jej tedy ven, pro jistotu znova otřel, ale výsledek byl stejný. Áha, asi bude zanesená mechanika. Vzal tedy čistící CD a spustil očistu. Trvalo to pár minut, které vyplňovala známá melodie. Znova CD s hrou tedy vložil do mechaniky a opět error. To už mu bylo divné. Tak vzal jiné ze skříně a zkusil další a další… Většina CD se ani nenačetla, nebo hlásila, že jsou prázdná, přitom to byly originální CD, které mu ještě donedávna jely. Takže chyba bude asi v mechanice. Vytáhl záložní pc a zkusil to na něm a opět stejný výsledek. Nic. Vše co bylo za vitrínou, tak hlásilo prázdný disk a to co bylo schováno ve skříni, tak hlásilo Fatal error. Tolik náhod najednou. Tak přemýšlel. Disky jsou citlivé na UV záření, ale přes okna a přes vitrínu a na jednom místě? Nemožné! To by se i s ním musela stát nějaká změna. Vlastně stala, ty LPíčka… Hlava mu hořela, horečně přemýšlel. Co když… no ano, přál si hodně silně podívat se do jiné dimenze. Takže? Je jinde nebo ne?

A od toho dne vše pečlivě sledoval a zaznamenával. Počítačům už nevěřil, začal se zajímat o to více o metafyziku. Ne že by se jí nezajímal dříve. Věděl, že stačí silná myšlenka a je možné cokoli, sám toho byl důkazem, ale tohle bylo i na něj moc.

Po chvíli se zklidnil a zauvažoval. No, dobrá, když tedy byl v jiné dimenzi, musí jednat velice opatrně. Co když je ještě něco jiného jinak. A taky že bylo. Jen co vykoukl z okna na starou jabloň, tak uviděl, že má uříznutou jednu silnou větev. Kdysi si jen tak představoval, no, představoval, spíš si to tak nějak myslel, ale ani to není to správné slovo, spíš mu cosi vnuklo myšlenku, že je to vesmírný strom života… Yggdrasil… tehdy ještě nevěděl, že se tomu tak říká, ale cosi mu říkalo, že když tu bude stát, tak bude i on živ. Zamrazilo ho… Jedna větev je pryč, takže jedna cesta je už navždy ta tam. Že by jeden svět skončil? Jak, proč? Nebo se jen přerušila cesta a spojení s ním? Najednou si nebyl jist ani sám sebou. Byl to ještě on? Nezastiňuje nějakou jinou duši? Vnímají jeho oči skutečně realitu, nebo vnímá věci, kterých by se třebas i v reálu bál, tak jako by byly naprosto běžné? To byly palčivé otázky a teprve čas měl ukázat řešení, ale zatím to nebylo na pořadu dne, či spíše o tom ani neuvažoval. Tak moc byl pohlcen těmi událostmi, že měl hlavu zcela jinde. Musel se vypořádat s novou realitou. Základem všeho je přizpůsobit se a tak přežít. Bude tedy z něj na čas jen pozorovatel a vše si nechá čistě jen pro sebe.

Komentáře

Napsat komentář